Nástupci Dona Boska

Salesiánská kongregace ve světě

Po smrti svatého Jana Boska31. ledna 1888 stála mladá Společnost svatého Františka Saleského před rozhodující výzvou: uchovat charisma zakladatele a zároveň vést jeho rozvoj v hluboce proměněných historických podmínkách. Od té doby jeho nástupci v čele kongregace – hlavní představení – vykonávají službu animace a vedení, která navazuje na duchovní otcovství Dona Boska.

Hlavní představený je podle salesiánských Konstitucí nástupcem Dona Boska, otcem a středem jednoty kongregace i Salesiánské rodiny. Jeho poslání se nevyčerpává právním rozměrem vedení, ale má charismatický význam: je povolán chránit salesiánskou identitu, podporovat její jednotu a usměrňovat apoštolskou činnost v tvořivé věrnosti duchu počátků.

V průběhu desetiletí doprovázeli nástupci Dona Boska misijní rozmach kongregace na pěti kontinentech, podporovali inkulturaci charismatu a přizpůsobování výchovných děl novým společenským a církevním potřebám. Provedli salesiány složitými dějinnými obdobími – od politických proměn Evropy na přelomu 19. a 20. století přes světové války až po hluboké kulturní změny současného světa – a jako inspirující princip pevně drželi heslo „Da mihi animas, cetera tolle“.

Jejich služba se projevuje zvláště prostřednictvím generální kapituly, která je vrcholnou chvílí společného rozlišování kongregace. V jejím rámci dostává hlavní představený od kapituly mandát usměrňovat salesiánský život a poslání po dobu šestiletí, podporovat společenství mezi provinciemi a spoluodpovědnost všech spolubratrů.

Vedle vnitřního rozměru vedení sehráli nástupci Dona Boska významnou roli v dialogu s všeobecnou Církví a s občanskou společností. Ve společenství s Petrovým nástupcem vykládali a převáděli pro kongregaci hlavní linie církevního učitelského úřadu, zejména v oblasti výchovy, pastorace mládeže a misií.
Stálým rysem jejich služby bylo úsilí posilovat jednotu a životaschopnost Salesiánské rodiny, která vedle Salesiánů Dona Boska zahrnuje řadu řeholních a laických skupin. V tomto smyslu je hlavní představený viditelným znamením charismatické kontinuity, povolaným podporovat společenství mezi různými povoláními, která všechna koření v duchovní zkušenosti zakladatele.

Dějiny nástupců Dona Boska nejsou jen chronologickou posloupností, ale cestou dynamické věrnosti. V každé době vykládali naléhavé výchovné potřeby mladých, zvláště nejchudších, a dávali směrnice, které utvářely identitu a činnost kongregace.

Tak se v kontinuitě vedení a v rozmanitosti historických kontextů projevuje životaschopnost salesiánského charismatu: daru Ducha, který je prostřednictvím služby hlavních představených nadále chráněn, prohlubován a nabízen novým generacím.

Předkládáme seznam nástupců Dona Boska s jejich údaji.

# Příjmení a jméno Datum narození Jmenován v roce Jmenován ve věku Začátek mandátu Konec mandátu VE SLUŽBĚ Dožil se
1 BOSCO Giovanni Melchiorre 16.08.1815 Zakladatel 44 let 18.12.1859 31.01.1888 (†) 28 let a 1 měsíc 72 let
2 RUA Michele 09.06.1837 Donem Boskem* 50 let 31.01.1888 06.04.1910 (†) 22 let a 2 měsíce 72 let
3 ALBERA Paolo 06.06.1845 GK11 65 let 16.08.1910 29.10.1921 (†) 11 let a 2 měsíce 76 let
4 RINALDI Filippo 28.05.1856 GK12 65 let 24.04.1922 05.12.1931 (†) 9 let a 7 měsíců 75 let
5 RICALDONE Pietro 27.07.1870 GK14 61 let 17.05.1932 25.11.1951 (†) 19 let a 6 měsíců 81 let
6 ZIGGIOTTI Renato 09.10.1892 GK17 59 let 01.08.1952 27.04.1965 († 19.04.1983) 12 let a 8 měsíců 90 let
7 RICCERI Luigi 08.05.1901 GK19 63 let 27.04.1965 15.12.1977 († 14.06.1989) 12 let a 7 měsíců 88 let
8 VIGANÒ Egidio 29.06.1920 GK21 57 let 15.12.1977 23.06.1995 (†) 17 let a 6 měsíců 74 let
9 VECCHI Juan Edmundo 23.06.1931 GK24 64 let 20.03.1996 23.01.2002 (†) 5 let a 10 měsíců 70 let
10

CHÁVEZ VILLANUEVA Pascual

20.12.1947 GK25 54 let 03.04.2002 25.03.2014 11 let a 11 měsíců 78 let
11 FERNÁNDEZ ARTIME Ángel 21.08.1960 GK27 53 let 25.03.2014 31.07.2024 10 let a 4 měsíce 65 let
12 ATTARD Fabius 23.03.1959 GK29 66 let 25.03.2025 — — —

* – Dne 24. 10. 1884 nařídil papež Lev XIII. Donu Boskovi, aby jmenoval svého nástupce; rok poté, co si zvolil dona Ruu, a po papežově potvrzení (24. 9. 1885) Don Bosco zveřejnil svou volbu před Vrchní kapitulou; Vrchní kapitula pak oznámila Michelu Ruovi nástupnictví v čele kongregace..