Znak

Salesiánská kongregace ve světě

Salesiánský znak

Salesiánský znak je jedním z nejvýznamnějších znamení identity Salesiánské kongregace. Není pouze institucionálním emblémem ani prostým označením příslušnosti: je vizuální syntézou charismatu Dona Boska, jeho duchovního programu a poslání svěřeného salesiánům v církvi a ve světě.

Svými symboly vyjadřuje znak jádro salesiánského povolání: žít pro Boha a pro mladé, zvláště ty nejchudší a opuštěné, podle hesla, které si zvolil Don Bosco: Da mihi animas, cetera tolle — „Dej mi duše, ostatní si vezmi“.

Původ znaku
Salesiánská kongregace, kterou Don Bosco založil 18. prosince 1859, zpočátku neměla oficiální znak. V prvních letech se pro pečeť Společnosti používal obraz svatého Františka Saleského, patrona kongregace, doprovázený latinským nápisem označujícím Zbožnou salesiánskou společnost. Tehdy používaným heslem bylo: Discite a me quia mitis sum — „Učte se ode mne, neboť jsem tichý“, evangelní odkaz plně odpovídající duchu laskavosti, mírnosti a pastorační lásky, který je vlastní svatému Františku Saleskému.
Potřeba oficiálního znaku vyvstala v roce 1884 během stavby baziliky Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Římě, kterou papež Lev XIII. svěřil Donu Boskovi. Bylo považováno za vhodné umístit salesiánský znak vedle znaků papežů Pia IX. a Lva XIII. První návrh předložil 12. září 1884 don Antonio Sala vrchní kapitule. Kresbu vytvořil profesor Boidi, učitel technického kreslení na Koleji svatého Jana Evangelisty v Turíně a spolupracovník salesiánů.
Návrh již obsahoval podstatné prvky dnešního znaku: kotvu, planoucí srdce, svatého Františka Saleského, hvězdu, les, hory, palmu, vavřín, girlandu z růží, kříž a heslo. Don Bosco osobně zasáhl do některých detailů, zejména nahradil hvězdu umístěnou na vrcholu štítu zářícím křížem. Hvězda byla zachována v podobě komety, umístěné nad srdcem.
Oficiální znak se poprvé objevil v oběžníku Dona Boska z 8. prosince 1885, o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie. Od té doby zůstává v podstatě heraldickým znamením Salesiánské kongregace.

Obecný význam
Salesiánský znak spojuje v jediném obraze božské ctnosti, památku zakladatele, odkaz na patrona Společnosti a duchovní zaměření salesiánského poslání.
Hvězda, kotva a srdce připomínají víru, naději a lásku. Svatý František Saleský odkazuje na apoštolský styl laskavosti a dobroty. Les připomíná Dona Boska a jeho původ. Hory označují povolání ke svatosti. Palma a vavřín evokují odměnu slíbenou věrnému, obětavému a ctnostnému životu. Girlanda z růží připomíná krásu i námahu poslání. Kříž, umístěný na vrcholu, zaměřuje vše ke Kristu, zdroji a naplnění salesiánského povolání.

Hvězda: víra
Hvězda je symbolem víry, světla, které ukazuje cestu. V křesťanské tradici odkazuje na přítomnost Krista, světla světa a průvodce lidstva. V salesiánském znaku hvězda naznačuje, že výchovné a pastorační dílo se nerodí z pouhého lidského plánu, ale z víry v Boha a z touhy přivádět mladé k setkání s ním.

Kotva: naděje
Kotva, umístěná uprostřed štítu, představuje naději. Jako v životě na moři kotva zajišťuje stabilitu uprostřed vln, tak křesťanská naděje podpírá srdce ve zkouškách, námahách a nejistotách dějin.
Pro salesiánskou tradici kotva připomíná, že vychovávat je vždy úkonem naděje: naděje v Boha, v mladé a v dobro, které může růst i v těch nejkřehčích situacích.

Srdce: láska
Planoucí srdce je symbolem pastorační lásky. Připomíná vroucí Kristovu lásku a úplné darování sebe sama, které charakterizovalo život Dona Boska.
Salesiánské poslání se nerodí především z organizace, ale ze srdce, které hoří pro Boha a pro mladé. Srdce ve znaku vyjadřuje lásku konkrétní, činorodou, výchovnou a misijní, která se dokáže přiblížit zvláště tomu, kdo je chudý, osamělý nebo opuštěný.

Svatý František Saleský
Postava svatého Františka Saleského připomíná patrona kongregace. Don Bosco chtěl, aby se jeho synové nazývali salesiány právě proto, aby se hlásili k dobrotě, laskavosti, trpělivosti a apoštolské lásce svatého ženevského biskupa.
Pero a list, které doprovázejí jeho postavu, připomínají také význam apoštolátu tisku, dobré četby a lidového šíření křesťanské kultury. Don Bosco přikládal velkou hodnotu komunikaci a chtěl, aby i psané slovo bylo nástrojem evangelizace a výchovy.

Les
Les umístěný ve spodní části štítu přímo připomíná příjmení zakladatele (italsky bosco znamená les). Nejde však jen o odkaz na jméno. Odkazuje na pokorné a prozřetelnostní kořeny Dona Boska, na jeho venkovský původ, na prostotu jeho rodiny a na konkrétní příběh, z něhož se zrodilo salesiánské poslání.
V lese je uchována památka počátků: povolání, které uzrálo v chudobě, v práci, v prosté víře a v Božích snech.

Hory
Hory, které se tyčí za lesem, označují vrcholy křesťanské dokonalosti, k nimž je povolán směřovat každý salesián. V biblické a duchovní tradici je hora místem setkání s Bohem, obrazem výstupu, očišťování a svatosti.
V salesiánském znaku připomínají, že výchovné poslání nelze oddělit od duchovního života. Salesián je povolán ke svatosti v samém srdci poslání, když prožívá své zasvěcení mezi mladými a pro mladé.

Palma a vavřín
Palma a vavřín, propletené u paty štítu, jsou znameními vítězství, věrnosti, oběti a slávy. Palma připomíná mučednictví, vytrvalost a Kristovo vítězství nad smrtí. Stále zelený vavřín je symbolem cti, pokoje a nesmrtelnosti.
Společně naznačují, že salesiánský život přináší plody, když je darován. Apoštolská plodnost se rodí z věrnosti, oběti a ochoty vydat vlastní život pro dobro mladých a pro Boží království.

Girlanda z růží
Girlanda z růží umístěná na vrcholu štítu připomíná krásu salesiánského povolání a zároveň jeho nároky. Lze ji číst ve světle slavného snu o růžovém loubí: růže naznačují radost, příslib a plodnost poslání; trny připomínají námahu, oběť a trpělivost, které jsou nutné k jeho věrnému prožívání.

Salesiánské poslání je zářivé a radostné, ale není bez kříže. Don Bosco učí držet oba rozměry pohromadě: krásu daru i cenu lásky.

Kříž
Na vrcholu znaku se nachází zářící kříž. Není pouhou ozdobou, ale duchovním středem celého emblému. Všechny prvky znaku nacházejí v kříži svůj nejhlubší význam.
Víra, naděje, láska, salesiánská laskavost, výchovné poslání, výstup ke svatosti a darování života jsou zaměřeny ke Kristu ukřižovanému a vzkříšenému. Kříž připomíná, že salesiánské dílo patří jemu a od něho dostává sílu, světlo a plodnost.

Heslo: Da mihi animas, cetera tolle
Heslo Da mihi animas, cetera tolle — „Dej mi duše, ostatní si vezmi“ — je nejvyšší syntézou salesiánského ducha. Don Bosco je chtěl mít ve znaku, protože v něm rozpoznával program vlastního života a poslání svěřeného svým synům.
Tato slova vyjadřují absolutní přednost spásy lidí. Žádají, aby středem byli mladí, jejich důstojnost, jejich lidský a křesťanský růst a jejich věčný úděl. Vše ostatní — prestiž, pohodlí, osobní zájmy, jistoty — ustupuje do pozadí.
Heslo není ozdobnou formulí, ale duchovním odkazem. Vymezuje jádro salesiánského povolání: patřit zcela Bohu, aby se člověk mohl zcela darovat mladým.

Současný význam znaku
Salesiánský znak si i dnes zachovává neporušenou symbolickou sílu. Připomíná kongregaci její původ, její identitu a její poslání. Vybízí každého salesiána, aby žil s vírou, nadějí a láskou; aby následoval Krista na cestě kříže; aby napodoboval apoštolskou laskavost svatého Františka Saleského; aby chránil srdce Dona Boska; aby hledal svatost ve výchovné a pastorační službě.
Salesiánský znak není pouze rozlišovacím znamením. Je pamětí, identitou a posláním. Je odkazem svěřeným kongregaci a všem, kdo sdílejí charisma Dona Boska: hledat duše, sloužit mladým, darovat vše z lásky k Bohu.